Zimní období: Leden, Únor, Prosinec

Trávník necháme přezimovat. Při mrazech bez sněhové pokrývky po trávnících nechodíme, ani je jinak nezatěžujeme z důvodu silného poškození travních rostlin. Při oblevě rovněž na travní plochu nevstupujeme, neboť hrozí vyšlapání nerovností ve změklé půdě. Na trávníku nevytváříme hromady sněhu. Tlak sněhu a jeho izolační schopnosti vytvářejí ideální podmínky pro vznik sněžné plísně. Trávník mohou napadnout také hlodavci.

Pokud jsme nestihli na podzim přihnojit, můžeme tak učit (pokud není sníh) začátkem prosince hnojivem s vyšším obsahem draslíku.

Jaro

Na přelomu měsíce března a dubna - je čas začít s jarními pracemi na zahradě. Z trávníku odstraníme
napadené listí, větve, případně kameny. Jednou z prvních pracovních operací je vertikutace a přihnojení trávníku.

Odumřelé části rostlin, zbytky pokosené trávy, plevel a mech časem utvoří ve vašem trávníku nepropustnou vrstvu - travní plsť, která brání pronikání vody a výměně plynů. Tím je podpořena náchylnost trav k chorobám. Dochází rovněž ke zkracování kořenového systému trávníku. V suchých obdobích pak trávník rychle usychá, protože kořeny nedosáhnou na vláhu v hlubších horizontech půdy. Pomocí vertikutace se odstraní travní plsť a zamechování hromadící se v travním drnu. Před vlastní vertikutací trávník upravte sekačkou na výšku 3 až 4 cm. Pomoci vertikutačních nožů (max. hloubka 3–5 mm) dojde k přesekání travních výběžků, čímž se podpoří tvorba nových výhonků a trávník se tak zmlazuje. Nejvhodnější pro vertikutaci je suchý trávník asi 2 dny po posledním dešti. Vertikutaci provádějte pás po pásu v podélném směru.  Neméně důležité je i narušení a omezení růstu dvouděložných rostlin (plevelů), zejména těch, jejichž listové růžice přisedají k povrchu půdy. Vertikutací se zároveň lehce provzdušní povrch půdy, který pak lépe přijímá vláhu, živiny a vzduch. Nepříliš hluboká vertikutace prováděná dvakrát ročně je nejoptimálnějším způsobem, jak se zbavit nepříjemných důsledků travní plsti. Pro sběr vyčesané hmoty můžeme použít motorovou sekačku s pojezdem nebo bez pojezdu, u větších ploch zahradní traktor. Sebranou hmotu odvezeme na kompost.

Velké množství sečí ve vegetačním období odčerpá z půdy množství živin, které pro úspěšný růst trávníku musíme do půdy zpátky dodat a průběžně udržovat. Pro rychlou regeneraci poškozených travních rostlin můžeme pravidelně aplikovat dávku ledku vápenatého pomocí taženého nebo neseného rozmetadla.

Před založením trávníku je nutné odstranění vytrvalých plevelů (pýr plazivý, kopřiva dvoudomá, bršlice, kozí noha). Plevele nejprve necháme vzejít a poté je ničíme herbicidy, jako jsou například Roundup nebo Touchdown, které při aplikaci na list neohrožují okolí. Plevele působením herbicidu odumřou asi za 14 dní. Pozor také na místa, odkud se plevel snadno šíří, věnujeme proto pozornost zákoutím, nesečeným místům a především příkopům. Zde by se měla tráva pravidelně odstranit dříve, než nežádoucí druhy vysemení a zamoří plochy pro trávník!

Březen
 - koncem března
posečeme trávník 3-4cm
 - začneme boj proti mechu
vertikutací (provzdušňování) max. hloubka 3-5 mm
 - vyrovnáváme nerovnosti
 - provedeme rovnoměrné rozhození ostrého křemičitého písku 1000g na 1m2
 - přihnojíme kombinovaným
hnojivem cca 30g/1m2
 - příprava pro založení nového trávníku
 
 

Duben

 - výsev nového trávníku nebo dosev poškozených míst
 -
vertikutace (provzdušňování)
 - pravidelné
přihnojování
 - sekáme max. 2/3 stébla
 - posečenou trávu kompostujeme
 - na řídká nebo vyrovnaná místa
vysejeme regenerační travní směs

 
Květen

 - dosev poškozených míst
 - pravidelné přihnojování
 -
sekáme max. 2/3 stébla
 - posečenou trávu kompostujeme
 - ošetření trávníku postřikem proti dvouděložným plevelům


Léto

V letních měsících červenci a srpnu je třeba věnovat trávníku zvýšenou pozornost, hlavně nově založeným travním porostům. Intervaly mezi sečemi jsou závislé na rychlosti obrůstání. Při teplotě nad 25 °C zkracujeme travní porost o 1/3, při teplotě do 20 °C porost zkracujeme o 2/3. Vyšší strniště zabraňuje rychlému vysychání půdy a následnému žloutnutí porostu.


Aby trávník nepřeschl, provádíme závlahu nejlépe v ranních nebo večerních hodinách (po západu slunce). Optimální dávka závlahy na 1m2 je 20mm, kterou provádíme jednou za 2 – 3 dny nebo v menších dávkách každý den. Pravidelně přihnojujeme dusíkatými hnojivy.
 
Červen

 - dosev poškozených míst
 - pravidelné přihnojování
 -
sekáme max. 1/3 stébla při teplotě vyšší než 25°C
 - provádíme zálivku v dávce 20mm/l každý 3 den ráno nebo večer
 - posečenou trávu kompostujeme
 - ošetření trávníku postříkáme proti dvouděložným plevelům


Červenec

 - pravidelné přihnojování

 

 - sekáme max. 1/3 stébla při teplotě vyšší než 25°C, 2/3 stébla při teplotě nižší než 20°C
 - provádíme zálivku v dávce 20mm/l každý 3 den ráno nebo večer
 - posečenou trávu kompostujeme
 - ošetření trávníku postřikem proti dvouděložným plevelům
 - vertikutace (provzdušňování)


Srpen
 - pravidelné přihnojování
 -
sekáme max. 1/3 stébla při teplotě vyšší než 25°C
 - provádíme zálivku v dávce 20mm/l každý 3 den ráno nebo večer
 - posečenou trávu kompostujeme
 - ošetření trávníku postřikem proti dvouděložným plevelům
 - vertikutace (provzdušňování)
 - koncem srpna můžeme provádět
výsev nového trávníku

Září

 - pravidelné přihnojování
 -
sekáme max. 2/3 stébla při teplotě nižší než 20°C
 - provádíme zálivku v dávce 20mm/l každý 3 den ráno nebo večer
 - posečenou trávu kompostujeme
 - ošetření trávníku postřikem proti dvouděložným plevelům
 -
vertikutace (provzdušňování)
 - výsev nového trávníku


Podzim

Na podzim je důležitá příprava trávníku na přezimování. V tomto období provádíme stejné zásahy jako na jaře (vertikutace), přihnojení kombinovanými hnojivy. Trávník posypeme mletým nebo dolomitickým vápencem (optimální pH 5,5–6,5 ), který navíc obsahuje hořčík. Nikdy neprovádíme hnojení a vápnění současně.

Říjen

 - pravidelné přihnojování
 -
sekáme max. 2/3 stébla při teplotě nižší než 20°C
 - provádíme zálivku v dávce 20mm/l každý 3 den ráno nebo večer
 - posečenou trávu kompostujeme
 - ošetření trávníku postřikem proti dvouděložným plevelům
 -
vertikutace (provzdušňování)
 -
výsev nového trávníku nebo dosev
 - vyrovnání nerovností

 


Listopad

 - pravidelné přihnojování
 - sekáme max. 2/3 stébla při teplotě nižší než 20°C
 - posečenou trávu kompostujeme
 - ošetření trávníku postřikem proti dvouděložným plevelům
 - výsev nového trávníku nebo dosev
 - vyrovnáváme nerovnosti
 - naposledy posekáme trávník, výška strniště 3-4cm

 

Prosinec

Necháme trávník odpočinout.
 
Plíseň sněžná (Monographella nivalis, Monographella nivalis var. nivalis) je choroba způsobovaná houbou rážovka sněžná (synonymum hlívenka sněžná) z rodu Monographella. Plíseň sněžná byla poprvé identifikována a popsána v první polovině dvacátého století díky výskytu na golfových trávnících. Plíseň sněžná se vyskytuje plošně na celém území ČR, větší hospodářský význam má zejména u obilnin ve vyšších polohách, kde jsou její výskyty častější. Hlavním obdobím nástupu epidemie je však zima a počátek jara, především pod sněhovou pokrývkou a na nezmrzlé půdě. Rozsáhlejší poškození nastává právě na těch lokalitách nebo jejich částech, kde dlouho leží sněhová pokrývka. Houba je přenosná osivem a saprofyticky přežívá na nedokonale rozložených organických zbytcích rostlin. Původce přečkává nepříznivé podmínky ve formě mycelia a konidií na infikovaných rostlinách a odumřelé hmotě hostitelské rostliny. Primární infekce pochází z půdy a z osiva. Základním ochranným opatřením proti plísni sněžné je výsev uznaného, kvalitně mořeného osiva.Více bývají poškozeny husté porosty rostlin (husté trávníky) a vyšší výskyty tohoto onemocnění byly zaznamenány také na hodně utužených půdách.